Ministr kultury Martin Baxa oznámil na tiskové konferenci konané v historické budově Národního divadla jméno nového generálního ředitele Národního divadla v Praze. Od 1. srpna 2028 se jím stane ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. Současný ředitel ND Jan Burian zůstane ve funkci do konce července 2028. Během následujících tří let hodlá provést rekonstrukci Nové scény a připravit transformaci divadla na novou právní formu – veřejnou kulturní instituci. Národní divadlo v současnosti funguje jako příspěvková organizace financovaná ministerstvem kultury. „Martin Glaser má za sebou vynikající manažerské výsledky,“ prohlásil o nastupujícím řediteli ministr kultury s odkazem na jeho více než desetileté působení v Národním divadle Brno.
Jan Burian vede Národní divadlo od roku 2013, druhé šestileté období ve funkci uzavře v roce 2025. Ministr kultury Martin Baxa mu ovšem prodloužil mandát až do 31. července 2028, aby zajistil hladké předání agendy a umožnil dokončení rekonstrukce Nové scény ještě pod Burianovým vedením. Baxa věří, že Burian předá divadlo ve skvělé kondici. Rekonstrukce Nové scény začne letos v červnu, potrvá dva roky a vyjde na 2,3 miliardy korun. Obnoví se historické prvky, vymění vzduchotechnika a zlepší energetická efektivita.
Jan Burian na tiskové konferenci poděkoval ministru kultury za systémové řešení předání funkce. Dle svých slov se do výběrového řízení nepřihlásil proto, že lidé se mají ve funkcích v rozumných intervalech střídat, přičemž patnáct let, které v čele ND strávil, považuje za ideální délku. „Za tu dobu už věci změníte, dokonce si trošku užijete i těch dobrých výsledků a pak je nejvyšší čas to někomu předat, protože nejen že ztrácíte energii, ale celá ta instituce potřebuje zase zpozornět, těžit z nových nápadů,“ objasnil. Přiznal, že roli hrál i jeho věk.
Otevřené výběrové řízení probíhalo od září minulého roku jako dvoukolové. Předsedou výběrové komise, složené z renomovaných odborníků a zástupců Ministerstva kultury, byl dramaturg, překladatel a pedagog Jan Hančil. V prvním kole se mohl přihlásit jakýkoliv zájemce splňující požadavky. Komise navíc s nabídkou účasti oslovila kromě Glasera další tři kandidáty se zkušeností s řízením velkých divadelních institucí: uměleckého šéfa Městských divadel pražských Michala Dočekala, ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila a ředitele Moravského divadla a Moravské filharmonie Davida Gerneše. Nabídku z oslovených přijal a do druhého kola postoupil jen Martin Glaser, který získal hlasy všech členů výběrové komise. „Jsem rád, že jsem zvítězil sám nad sebou,“ glosoval situaci na tiskové konferenci.
„Uchazeč přesvědčil členy výběrové komise o svém hlubokém vhledu do problematiky Národního divadla, jeho nezaměnitelné pozici na divadelní mapě Prahy, České republiky a Evropy. Bylo zřejmé, že mu jeho rozsáhlé zkušenosti s řízením vícesouborového divadla umožňují, aby si akutně uvědomoval možnosti i rizika, která před Národním divadlem v nejbližší době stojí,“ uvedl po jednání komise její předseda Jan Hančil.
„Uchazeč za zásadní označil otevření rekonstruované Nové scény a potřebu plnohodnotné zkušebny, která by umožňovala zvýšit výnosy divadla plnějším obsazením scén. Uchazeč také zmínil potřebu úzké spolupráce s Ministerstvem kultury a finanční náročnost úkolů, které bude ND řešit. Konkrétní a fundované odpovědi komisi přesvědčily, že uchazeč je mimořádně kvalitním kandidátem na pozici ředitele Národního divadla, takže získal všechny hlasy přítomných členů komise,“ dodal.
Kompletní složení výběrové komise: dramaturg, překladatel a pedagog prof. Mgr. Jan Hančil, ředitelka a kreativní producentka Divadla X10 a předsedkyně Asociace nezávislých divadel Lenka Havlíková, prof. MgA. Blanka Kolegar (Chládková), proděkanka Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, rektorka Akademie múzických umění v Praze doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, novinářka Jana Machalická, rektor Janáčkovy akademie múzických umění MgA. Petr Michálek, bývalý ředitel Slovenského národného divadla Mgr. art. Matej Drlička, ArtD., generální ředitel České filharmonie MgA. David Mareček, Ph.D., ředitel Dejvického divadla MgA. Lukáš Průdek, ředitel Divadla Na zábradlí doc. Mgr. Petr Štědroň, Ph.D., za ministerstvo kultury pak: vrchní ředitel sekce živého umění Mgr. Milan Němeček, Ph.D., vrchní ředitel sekce ekonomické a příspěvkových organizací Ing. Jan Vořechovský a ředitel odboru mezinárodních vztahů a Evropské unie PhDr. Petr Hnízdo.
Glaser na tiskové konferenci prohlásil, že chce navázat na práci Jana Buriana a dává si za cíl udělat z české „první scény“ přirozené epicentrum kulturního života v Česku. Svůj přístup označil slovy „evoluce, nikoli revoluce“. Rovněž poznamenal, že politicky turbulentní současnost klade na Národní divadlo zvýšené nároky: „V době, ve které žijeme, bude ještě důležitější jeho role společenská. To pokládám za nesmírně podstatné, možná nás čekají časy, kdy bude ve společenské odpovědnosti potřeba velká odvaha.“ Všem zaměstnancům vzkázal, že jim bude „statečným, silným ředitelem, který je bude bránit do roztrhání těla.“ Klade si za cíl dostat všechny soubory ND do evropského kontextu, a to včetně Činohry, kde to považuje za nejnáročnější. Ve vedení jednotlivých souborů chystá změny. Pro vedení Baletu ND počítá s jedním ze svých nejbližších spolupracovníků Máriem Radačovským, který je v současnosti uměleckým šéfem baletu NdB. Do čela operního souboru přivede současného šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana, se kterým na místo šéfdramaturgyně přijde z Brna Patricie Částková. Glaser povede dialog se stávajícími uměleckými šéfy souboru Činohry Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou. Uvažuje o redefinici poslání Laterny magiky.
Glaserova koncepce rozvoje Národní divadla pro období let 2028 – 2034 byla uveřejněna v tiskovém centru na webových stránkách ND a je k dispozici zde.
Martin Glaser studoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK, ale po dvou letech přestoupil na DAMU, kde absolvoval studia činoherní režie a dramaturgie. Během studií založil se spolužáky DIVADLO NA PRAHU, ještě před absolutoriem přijal angažmá v Jihočeském divadle, od roku 2006 byl uměleckým šéfem činohry Jihočeského divadla, v listopadu 2013 se stal ředitelem NdB.
Jako režisér dává přednost současné dramatice – řadu domácích i zahraničních her uvedl v české premiéře. Ve svých inscenacích se nejčastěji zabývá tématem hry, manipulace a moci (Havel – Odcházení, Ztížená možnost soustředění, Wright – Perem Markýze de Sade, Letts – Protokol, Shakespeare – Macbeth, Něco za něco, Hampton – Nebezpečné vztahy, Trier – Kdo je tady ředitel, Lausund – Benefice, Presňakovové – Hrát oběť, Maupassant – Miláček, Mastrosimone – Jako naprostý šílenci), víry a fanatismu (Schwab – Prezidentky, Słobodzianek – Prorok Ilja, Corneille – Polyeuktos) a rozpadem tradičních morálních hodnot (Zelenka – Očištění, Crimp – Misantrop, La Bute – Tlustý prase). Často se vrací i k tématu outsiderství, osamělosti a vykořeněnosti (Havlíček – Petrolejové lampy, McDonagh – Osiřelý západ, Mrzák inishmaanský, Belbel – Mobil, Vedral – Kašpar Hauser, Egressy – Portugálie, Čechov – Tři sestry). Spolu s dramaturgyní Olgou Šubrtovou vytvořili úspěšný autorský tandem (transkripce juvenilie Jaroslava Havlíčka Muž sedmi sester, adaptace novely Nathanaela Westa pod názvem Utěšitel, původní hra Blackout). Velkému zájmu publika se těší i hry a adaptace, které napsali pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově (Ženy Jindřicha VIII, Dekameron, Tři mušketýři, Dracula).
Glaser hostoval v divadlech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Liberci, Pardubicích a v Plzni. Za olomoucké nastudování Arabské noci Rolanda Schimmelpfenniga získal cenu Josefa Balvína, kterou uděluje Pražský divadelní festival německého jazyka. Inscenace Nebezpečné vztahy byla oceněna jako nejpozoruhodnější umělecký počin přehlídky České divadlo v roce 2008. Zelenkovo Očištění bylo v cenách Nadace Alfréda Radoka vyhlášeno jako nejlepší uvedená nová česká hra. Inscenace Tlustý prase získala Cenu studentské poroty na pardubickém Grand festivalu smíchu. Havlovo Odcházení a Havlíčkovy Petrolejové lampy byly vybrány na prestižní plzeňský festival Divadlo, Prezidentky a Mobil byly uvedeny na hradeckém festivalu Divadlo evropských regionů. V zahraničí se jeho inscenace představily na festivalech v Sibiu – Majitelé klíčů, Lipsku a Bydhošti – Její pastorkyňa a Regensburgu – Otello.
Ani jako ředitel Národního divadla Brno nepřestal režírovat. Pro činoherní jeviště NdB inscenoval mj. Havlíčkovy Petrolejové lampy, Teror Ferdinanda von Schiracha, Shakespearovo Něco za něco, vlastní adaptaci románu Hana A. Mornštajnové, Kunderovy Majitele klíčů, Schimmelpfenigova Zlatého draka ad. Začal se zde pravidelně věnovat i opeře. S brněnským souborem nastudoval Janáčkovu Její pastorkyňu, Čajkovského Pikovou dámu, Evžena Oněgina, Verdiho Dona Carlose a Otella a Dvořákova Jakobína.
