Divadlo Mír se rozhodlo reagovat na rostoucí zájem publika a limity stávající budovy výstavbou nové divadelní scény v ostravských Vítkovicích. Projekt, za nímž stojí principál Albert Čuba a jeho tým, vzniká jako ryze soukromá iniciativa s cílem rozšířit kulturní infrastrukturu města, nabídnout kvalitní zázemí pro divadelní tvorbu a přispět k dalšímu rozvoji kulturní identity regionu. V rozhovoru popisuje principál Čuba nejen vize spojené s novou scénou, ale také architektonický koncept, dramaturgický záměr a plán financování.
Proč jste se rozhodl postavit novou divadelní budovu v Ostravě?
Už delší dobu cítím, že jsme v Divadle Mír narazili na limity našeho současného prostoru. Naše představení jsou dlouhodobě vyprodaná a zájem diváků převyšuje kapacitu sálu. Rozhodnutí stavět právě ve Vítkovicích vyplynulo ze situace – naskytla se možnost získat vhodný pozemek kousek od stávajícího divadla, v části Ostravy s výbornou dopravní dostupností a parkováním. Věřím, že Ostrava si nové divadlo zaslouží a že tento projekt přispěje k dalšímu rozvoji kulturní scény ostravského regionu.
Co nabídne tvůrcům a divákům nová scéna Divadla Mír oproti stávajícímu prostoru?
Nová scéna nabídne jak tvůrcům, tak divákům mnohem více možností, než máme doposud. Pro diváky to bude v první řadě větší komfort a výběr – hlavní sál s kapacitou přes pět set míst umožní uvádět velké inscenace a pojme více návštěvníků, takže se na naše představení dostane více zájemců. Zároveň vznikne menší komorní sál pro zhruba dvě stě diváků, kde budeme moci uvádět současnou dramatiku, experimentálnější projekty nebo komornější akce, které se do velkého prostoru nehodí. Celý objekt bude také víceúčelový, takže kromě samotných představení nabídne třeba prostory pro workshopy, eventy, výstavy a otevřenou kavárnu. Oproti stávajícímu Divadlu Mír tak nová scéna přinese nejen větší kapacitu, ale i širší záběr a pohodlnější prostředí pro všechny.
Jak se bude nová scéna jmenovat a jak se názvem odliší od stávajícího působiště divadla Mír?
Název nové scény ještě nemáme definitivně stanovený, ale už teď víme, že ji chceme pojmenovat tak, aby se jasně odlišila od původního Divadla Mír a přitom s ním byla propojená svým duchem. Stávající divadlo nese jméno Mír podle původního kina, ve kterém sídlí. Mohu prozradit, že uvažujeme o několika variantách jména, které znějí inspirativně a vystihují ambice nového prostoru; finální rozhodnutí však ještě padne.
Co nová scéna Ostravě přinese?
Už nyní je Ostrava dynamické kulturní centrum a naše nové divadlo tuto pestrost dále obohatí. Díky větší kapacitě a novým možnostem budeme schopni do Ostravy přivést představení a žánry, které zde třeba doposud chyběly. To může přitáhnout diváky nejen z Ostravy, ale i z širokého okolí. Ostrava se tak stane ještě atraktivnější destinací pro milovníky divadla a kultury obecně. Zároveň doufám, že náš projekt inspiruje i další tvůrce a investory k odvážným počinům v kultuře – ukazujeme, že i soukromé divadlo může růst a významně přispívat k životu města. V neposlední řadě vzniknou nová pracovní místa pro umělce, techniky a další profese, což posílí kulturní infrastrukturu regionu. Celkově očekávám, že se nový kulturní stánek stane hrdou součástí ostravské scény a bude místem, které sbližuje lidi, ať už přijdou za zábavou, poučením, nebo inspirací.
Můžete přiblížit architektonický koncept nové budovy?
Architektonický koncept klade důraz na otevřenost, multifunkčnost a propojení s okolím. Budova bude moderní, ale zároveň vstřícná a přívětivá – nechceme žádnou studenou kostku, ale živé místo, které návštěvníky přirozeně vtáhne dovnitř. Návrh od ostravského studia JA architekti počítá s několika úrovněmi a dominantním centrálním prostorem hlavního sálu. Ten hlavní sál bude zajímavý i svým uspořádáním – plánujeme jeviště, které vybíhá mezi diváky (tzv. molo či thrust stage), což umožní vznik velmi intenzivních a netradičních inscenačních zážitků, jaké v běžných divadlech nejsou obvyklé. Kolem tohoto sálu pak bude zbytek budovy uzpůsoben tak, aby fungoval jako živý organismus: prostorné foyer a galerie propojené s kavárnou vytvoří zázemí pro setkávání před představením a po něm, budou tu místa pro odpočinek i pro menší doprovodné akce. Kromě hlavního auditoria bude v budově i středně velký variabilní sál – takový blackbox s výsuvným hledištěm, který můžeme přestavět podle potřeb konkrétní akce, ať už půjde o komorní divadlo, koncert, nebo třeba konferenci. Dále plánujeme menší multifunkční prostor, jakýsi „whitebox“, kde bude možné pořádat experimentální projekty, světelné show, menší recitály či výstavy – zkrátka místo pro kreativitu bez omezení tradičního jeviště. Celá budova bude navržena s ohledem na současné trendy udržitelnosti – uvažujeme o zelené střeše s terasou, která by mohla sloužit třeba pro letní akce a zároveň zlepšila energetickou efektivitu. Fasáda budovy by měla být částečně prosklená a dynamická; dokonce zvažujeme, že by mohla fungovat i jako projekční plocha pro vizuální efekty nebo informace o programu, čímž by divadlo komunikovalo se svým okolím i navenek.
Jaké od vás měli architekti zadání?
Architektům jsem od počátku kladl na srdce několik klíčových věcí. Předně aby budova byla esteticky působivá a zapadla do prostředí Vítkovic – rozhodně jsme nechtěli postavit něco, co by působilo jako neosobní krabice nebo multiplex bez duše. Řekl jsem jim, že nové divadlo má být moderní a ikonické, ale zároveň přátelské a otevřené pro veřejnost. Mým přáním bylo, aby stavba doslova oživila prostor náměstí, na kterém vyroste: ať láká kolemjdoucí třeba proskleným foyer, které bude vidět zvenku, ať vypadá přívětivě i ve dne, kdy se zrovna nehraje. Dalším zadáním byla multifunkčnost – potřebujeme kombinaci velkého a menšího sálu plus další prostory pro zkoušky, workshopy, společenské akce a zázemí. Architekti tedy od nás dostali jasný požadavek: navrhněte divadlo se třemi sály různé velikosti, s dostatečným zákulisím, sklady, dílnami, ale také s kavárnou a třeba i malým obchodním prostorem, aby divadlo žilo celý den, nejen během představení. Důraz jsme kladli také na technologickou vybavenost – chtěli jsme, aby nový stánek umožnil využití špičkových jevištních technologií, od osvětlení, ozvučení až po velkoplošné LED obrazovky a projekce, které můžeme zakomponovat do scén. Zmínil jsem architektům i náš záměr být progresivní: například pokud to půjde, rádi bychom měli energeticky úspornou budovu s využitím obnovitelných zdrojů (solární panely nebo rekuperace tepla) a s prvky, které zlepšují ekologii provozu. V podstatě jsem jim dal zadání navrhnout divadlo 21. století – tedy prostor, který je flexibilní, technologicky chytrý, ekologicky šetrný a zároveň krásný a inspirativní pro diváky i umělce. Musím říct, že studio JA architekti tohle zadání přijalo s nadšením a přichází s nápady, které mě opravdu těší. Společně ladíme detaily, aby výsledkem byla budova, na niž budeme pyšní a která bude dobře sloužit desítky let.
Jak je naplánován harmonogram výstavby?
Harmonogram tak velkého projektu je samozřejmě poměrně dlouhodobý a zahrnuje několik fází. Momentálně pracujeme na projektové dokumentaci a plánujeme podat žádost o stavební povolení do konce června 2025. Pokud vše půjde hladce a získáme všechna potřebná povolení v rozumném čase, chtěli bychom co nejdříve poté zahájit výběr dodavatelů a připravit samotnou stavbu. Klíčovým faktorem je však financování – jakmile budeme mít zajištěnou podstatnou část prostředků, můžeme reálně kopnout do země. Rádi bychom stavbu oficiálně zahájili zhruba v roce 2027, ale to se může posunout podle toho, jak rychle se nám podaří sehnat finance a vyřídit veškeré náležitosti. Samotná výstavba takového divadelního komplexu potrvá odhadem kolem tří let. Je to složitá budova s několika sály, technickým zázemím a speciálními konstrukcemi (například podzemní parkoviště a nosná konstrukce velkého sálu), takže se nedá postavit ze dne na den. Pokud bych byl optimista, viděl bych možnost otevření nové scény někdy ke konci dekády – například v roce 2030 bychom mohli přivítat první diváky, pokud vše půjde podle plánu. Samozřejmě bychom si přáli, aby to bylo i dříve, a uděláme pro to maximum. Nicméně jsme realisté a víme, že tak velký projekt potřebuje svůj čas. Důležité pro nás je zvládnout každý krok kvalitně: nejprve papírování a povolení, pak důkladnou stavbu. Raději to uděláme pořádně a bez kompromisů než něco uspěchat. Budeme průběžně informovat naše fanoušky o tom, jak to jde – ostatně už nyní točíme vlogy a dáváme nahlédnout do zákulisí příprav, takže nás mohou na té cestě „od prvního výkopu až po premiéru“ sledovat.
Jakým způsobem plánujete projekt financovat?
Financování nové scény je kapitola sama o sobě a od začátku víme, že se musíme opřít o kombinaci více zdrojů. Celkové náklady jsou velmi vysoké – pohybují se v řádu stamilionů korun – takže by nebylo možné pokrýt je jen z jednoho zdroje. Plánujeme stavbu financovat čtyřmi hlavními cestami: vlastními prostředky, úvěrem, investory a komunitou fanoušků. Zaprvé investujeme maximum toho, co jsme za léta fungování Divadla Mír vydělali a ušetřili – sami jdeme s kůží na trh a vložíme do toho vlastní kapitál, protože projektu věříme. Zadruhé jsme v kontaktu s bankami ohledně výhodného úvěru či financování na míru pro tuto stavbu; úvěr určitě bude součástí balíčku, protože jen z vlastních peněz by to nešlo. Zatřetí jednáme s firmami a soukromými investory, kteří by mohli mít zájem se na projektu podílet – ať už formou partnerství, mecenášství, nebo třeba investic. Už teď máme pozitivní ohlasy od několika podnikatelů, které láká myšlenka podpořit vznik nové kulturní instituce v Ostravě. A začtvrté – a to je pro mě osobně hrozně důležité – sázíme na podporu našich diváků a příznivců prostřednictvím crowdfundingu. V březnu 2025 jsme odstartovali kampaň „Postavme společně nové divadlo – Blázni sobě!“. Kombinací těchto zdrojů věříme, že dokážeme potřebné finance dát dohromady. Není to snadné a je to asi ta nejnáročnější část celého projektu, ale máme rozpracovaný plán a jdeme krok za krokem. Každý příspěvek, ať už velký, nebo malý, nás posouvá blíž k cíli a všem dárcům i budoucím partnerům jsme už teď nesmírně vděční.
Jaký dopad očekáváte, že bude mít nová scéna na kulturní život v Ostravě a jejím okolí?
Nová scéna nebude mít dopad jen na samotné diváky, ale i na své okolí v širším slova smyslu. Konkrétně ve čtvrti Vítkovice, kde vyroste, očekáváme, že se stane impulzem k oživení veřejného prostoru a společenského dění. Vítkovické náměstí Jiřího z Poděbrad, kde divadlo bude stát, by se mohlo proměnit v pulzující srdce této části Ostravy – místo, kam lidé zamíří nejen za kulturou, ale třeba i na procházku, do kavárny nebo na komunitní akci. Divadlo přivede do okolí více návštěvníků, což může podpořit místní podniky, restaurace či služby. Může to také zvýšit prestiž Vítkovic; z průmyslové čtvrti, která historicky bývala spíše opomíjená, se už v posledních letech stává kulturní a inovativní centrum (máme tu Dolní oblast Vítkovice s koncerty a festivaly) a naše divadlo tento trend posílí. Doufáme, že nový kulturní stánek povzbudí i obyvatele okolních měst a obcí k častějším návštěvám Ostravy za kulturou – že se zkrátka rozšíří okruh lidí, pro které je divadlo běžnou součástí života. Z ekonomického pohledu přinese stavba a provoz divadla nová pracovní místa, a to nejen v kultuře, ale i v navazujících službách, což regionu také prospěje. Celkově tedy očekávám, že nová scéna bude katalyzátorem pozitivních změn – že okolo ní vznikne živé prostředí, které propojí lidi a dodá Ostravě i jejímu okolí ještě více energie a hrdosti.
Jakým způsobem plánujete propojit stávající Divadlo Mír s novou scénou a jak budou tyto dvě scény spolupracovat?
Stávající Divadlo Mír a nová scéna budou fungovat jako dvě spřízněné duše v jedné rodině – každá bude mít svůj charakter, ale zároveň budou úzce spolupracovat a doplňovat se. Původní Divadlo Mír, které sídlí v budově bývalého kina, rozhodně nezavřeme ani na něj nezapomeneme; naopak, plánujeme, že tam budeme dál hrát to, v čem jsme se proslavili nejvíc – tedy převážně komediální repertoár, naše autorské komedie a oblíbené tituly, které k Míru neodmyslitelně patří. Nová scéna nám pak umožní rozšířit záběr – ve větším sále uvedeme i jiné žánry, od vážnější činohry po muzikál, a oslovíme tak širší spektrum publika. Tyto dvě scény se vlastně krásně rozdělí podle dramaturgie: Mír zůstane místem, kam si lidé zajdou za odreagováním a smíchem, zatímco nová scéna nabídne jak smích, tak třeba i slzy dojetí u dramatických příběhů či nadšení z velkolepých show. Fyzicky jsou od sebe obě místa vzdálena jen pár desítek metrů, což je ohromná výhoda – vytváříme takový malý divadelní okrsek ve Vítkovicích. Diváci snadno najdou obě scény a třeba si před představením v nové budově zajdou na kávu a po představení se ještě zastaví v původním Míru na drink s herci, možnosti jsou otevřené. Co se týče spolupráce, počítáme s tím, že obě scény budou provozně propojené pod jednou organizací (Divadlo Mír jako takové) – budou sdílet například prodej vstupenek, marketing, částečně i personál. Naši herci a tvůrčí tým budou působit napříč oběma scénami. Můžeme si představit, že dopoledne bude zkouška v komorním sále nové scény a večer tentýž herec hraje představení v původním Míru. Nebo naopak – jednou uvedeme premiéru ve velkém sále nové scény a pak menší obnovenou premiéru téže inscenace v původním divadle, pokud to půjde. Ty možnosti synergie nás baví. V praxi to bude chtít dobré plánování, aby si představení vzájemně „nekonkurovala“ časově, ale spíše se doplňovala – třeba když v nové scéně poběží velký muzikál, můžeme ve stejný čas v Míru hrát komornější komedii pro ty, kdo dávají přednost intimnějšímu prostředí. Tím pádem budeme schopni vyhovět různým chutím publika současně. Mohl bych to shrnout tak, že stávající i nová scéna budou dvěma tvářemi jednoho divadla – každá trochu jiná, ale obě spojené stejnou filozofií a týmem lidí, kteří pro diváky dýchají. A dohromady vytvoří v Ostravě něco unikátního: dvě scény v jedné čtvrti, které společně nabídnou kulturní zážitek snad pro každého.
Nový prostor by měl disponovat dvěma sály, budou mít odlišnou dramaturgii?
Ano, už od začátku projektujeme dva hlavní sály s tím, že každý bude sloužit trochu jinému typu programu a tím pádem bude mít i odlišnou dramaturgickou linku. Velký sál bude určen především pro velké inscenace – dokážu si v něm představit muzikály, klasická dramatická díla s větším hereckým obsazením nebo výpravou, případně i hostující velké projekty, na které zatím v Ostravě chyběl vhodný prostor. Tento sál nám umožní dělat produkce, které vyžadují technicky náročné řešení, velkou scénu nebo třeba i orchestr. Dramaturgie velkého sálu tedy bude směřovat k širším žánrům: vedle komedií, které jsou naší doménou, tam najdou místo i vážné hry, adaptace literárních klasik, nebo třeba jednorázové velké show. Komornější sál bude naproti tomu fungovat flexibilně jako multifunkční prostor, kde si budeme moci dovolit experimentovat. Jeho dramaturgie bude zaměřena na současné a alternativní kusy, nové autorské hry, možná také na stand-up, improvizace, diskusní pořady nebo menší hudební večery. V tomto sále bych rád dal prostor i odvážnějším počinům, mladým režisérům či hercům, formám, které by se na velké jeviště nehodily, ale v komorním prostředí vyniknou. Oproti velkému sálu, kde bude z principu nutné oslovit větší publikum a hrát tituly, které přitáhnou stovky lidí, můžeme u malého sálu zkusit i „riskantnější“ dramaturgii – třeba uvést experimentální hru pro užší okruh diváků, aniž by nám hrozilo, že polovina hlediště zůstane prázdná. Tím pádem si v novém divadle budeme sami sobě rozšiřovat mantinely: jeden večer může ve velkém sále běžet osvědčená komedie pro davy a současně v malém sále divadelní laboratoř pro fajnšmekry. Věřím, že tohle rozdělení bude ku prospěchu jak divákům, tak nám tvůrcům – budeme se moci žánrově rozkročit a nabídnout pestrost, aniž bychom ztratili identitu. Samozřejmě dramaturgie obou sálů bude koordinována centrálně naším uměleckým vedením, aby dávala smysl vcelku, ale ano – počítáme s tím, že každý sál bude mít svou specifickou atmosféru a dramaturgický plán šitý na míru jeho možnostem.
V novém prostoru by měli mít diváci možnost vidět „muzikál, drama nebo klasiku“, jak uvedl umělecký šéf Divadla Mír Štěpán Kozub. Jak bude umělecky a provozně nová budova fungovat?
Štěpán Kozub to vystihl přesně – chceme, aby nová budova byla domovem pro co nejširší škálu žánrů, aniž bychom ztratili to, co diváci na Míru milují. Umělecky to znamená, že vedle našich prověřených komediálních titulů budeme produkovat i zcela nové věci: seriózní dramata kladoucí důraz na silné příběhy a herecké výkony i klasické kusy světového či českého divadelního repertoáru, které možná v Ostravě dlouho nikdo nehrál. To je samozřejmě velké sousto a jsme si vědomi, že na to musíme připravit jak soubor, tak organizační tým. Už nyní proto přemýšlíme, jak rozšířit naše řady – ať už angažováním hostujících režisérů, spoluprací s choreografy a hudebními skladateli pro muzikály, nebo třeba navázáním bližších vztahů s konzervatoří a ostravskou univerzitou, odkud můžeme čerpat mladé talenty. Umělecký provoz nové budovy bude zřejmě rozdělen tak, že každá scéna (velká i malá) bude mít svůj plán premiér a repríz a my budeme muset pečlivě hlídat kvalitu všech inscenací. Štěpán jako umělecký šéf má vizi, jak to celé koncepčně uchopit, aby se nám nestalo, že děláme „od každého trochu a nic pořádně“. Naopak – chceme si udržet pověst kvality a originality, jen ji rozprostřeme do více žánrů. Naším cílem je, aby nová budova fungovala jako kulturní křižovatka, kde se potkají různé žánry a různá publika, a aby každý divák věděl, že ať přijde na cokoli – komedii, muzikál, drama či klasiku –, dostane vždycky kvalitní a srdcem dělaný zážitek.
Jaká byla dosavadní reakce veřejnosti a místní komunity na plán výstavby nové divadelní scény?
Musím říct, že mě dosavadní reakce veřejnosti nesmírně hřejí u srdce. Když jsme projekt nové scény oznámili, samozřejmě tam byla špetka nejistoty – přece jen je to odvážný plán a člověk nikdy neví, jak ho lidé přijmou. Ale hned první ohlasy byly nadšené a podpůrné. Naši fanoušci reagovali fantasticky: píší nám, že se těší, že na nové divadlo rádi přispějí, že už teď šetří na první vstupenky do nové scény. Crowdfundingová kampaň, kterou jsme spustili, nám už v prvních dnech ukázala, že máme kolem sebe silnou komunitu „mírových bláznů“, kteří do toho chtějí jít s námi. Dokonce se ozvali i lidé, kteří třeba ani nejsou z Ostravy, ale Divadlo Mír sledují online a fandí nám, že takový projekt děláme. To je pro mě obrovská vzpruha. Pokud jde o místní komunitu ve Vítkovicích, i tam cítím podporu a zvědavost. A v neposlední řadě reagovala pozitivně i široká kulturní obec: kolegové z jiných divadel mi gratulovali k odvaze a říkali, že drží palce, čehož si velmi cením. Celkově mám pocit, že se okolo nové scény vytvořila atmosféra společného nadšení – lidé to nevnímají jako nějaký můj megalomanský výstřelek, ale jako něco, co dává smysl a čemu mohou fandit, nebo dokonce aktivně pomoct. A přesně to jsme si přáli. Samozřejmě víme, že cesta je ještě dlouhá a může přijít i kritika nebo překážky, ale zatím převládá pozitivní duch. A ten bych rád udržel – chci, aby všichni, kdo nás podporují, cítili, že jsou součástí rodícího se divadla. Když pak jednou společně přestřihneme pásku nové budovy, bude to vítězství nás všech, celé téhle báječné komunity kolem Divadla Mír.
