Přejímám hrdě pochodeň zažehnutou 3. ledna Kateřinou Kykalovou a navazuji na Petru Janák Zachatou, jež svůj výběr zveřejnila přesně o týden později, abych vás upozornil na další řádku důležitých kulturních milníků, jimž byste v blízké budoucnosti rozhodně měli věnovat svůj zájem a ideálně i finanční zdroje. Pokud jste ještě vynikající články výše uvedených dam nečetli, vřele vám je doporučuji, neboť dublovat se nebudeme. Začneme jak jinak než u divadel!
Regionální tipy
Protože jsem dosud plný zážitků ze slavnostního otevření slavobrány letošní festivalové sezony, jež tradičně obstarala bilanční přehlídka divadel Zlínského kraje Zaráz, začneme rovnou ve Slováckém divadle stručnou pozvánkou na
Monument pro Hradiště, jenž je nekorektním (skoro)kabaretem a zároveň suverénním divadelním debutem všestranného autora Pavla Molka. Tento právník a zkušený rozhlasový tvůrce se v něm zamýšlí nad třemi temně groteskními variantami alternativní historie, respektive dopady různých vyústění událostí kolem Mnichovské dohody na naši (fiktivní) současnost. Hravá inscenace Lukáše Kopeckého podává nejen veskrze pozitivní zprávu o stavu sil aktuální, notně omlazené kumpanie, ale rovněž kreativně testuje svolnost přítomných diváků k manipulaci i jejich znalost poměrně nedávných dějin. Městské divadlo Zlín pak zejména konzervativní publikum potěší herecky oddanou inscenací dnes již klasického Harwoodova Garderobiéra, v níž se režírující Šimon Dominik sice vzdal okázalých efektů a gest, zato však skládá upřímnou poctu všem dělníkům jevišť celého světa. V rolích Normana a Sira tu excelují dlouholeté opory MdZ, Gustav Řezníček a Luděk Randár. Komplexní recenzní smršť z letošního Zarázu vás mimochodem čeká již brzy na stránkách vašeho oblíbeného webového věstníku divadelní.net.
Festivaloví benjamíni
Na tradiční sezonní události hodláme vnadit postupně a z drtivé většiny dlouholetých festivalových jistot vám nepochybně přineseme i nabušené exkluzivní reportáže. Zvýšený dohled, a doufám, že i vaši hojnou účast, si pak logicky zaslouží hned dvě pilotní edice zcela nových podniků: 24. a 25. ledna se v pražském Divadle VILA Štvanice poprvé uskuteční festival otevřeného divadelního myšlení Císařovy nové šaty, který osobitě uctí památku teatrologa a pedagoga Jana Císaře, a 10.–14. února pak nultý ročník ambiciózní, nesmírně důležité akce NADAMU, jež „staví na silných základech festivalu Zlomvaz, učí se z jeho kvalit i chyb, avšak přichází s novým přístupem, který odpovídá potřebám dnešních studentů DAMU“. Neváhejte vstoupit!
Divadlo je změna:

Ani já nemohu nezaznamenat další z přestupů, jež čekají (nejen)
české divadelní domy. Výrazná změna nastane v Městském divadle v Mostě, jehož tvůrčí směřování vedle čerstvého ředitele Filipa Nuckollse a uměleckého šéfa Michala Pětíka jistě intenzivně ovlivní nový dramaturg, náš někdejší
kolega a drahý přítel Martin Macháček. HaDivadlo, tedy minulou domovskou scénu Ivana Buraje, který pomalu završuje svůj exodus do Divadla v Dlouhé, opanuje progresivní pokus o kolektivní nehierarchické vedení v podání studentů JAMU Jana Doležela, Justiny Grecové a Jany Vaverkové. Naší ani vaší pozornosti samozřejmě nesmí uniknout Městské divadlo Kladno, kde se již brzy dočkáme prvních plodů spolupráce Tomáše V. Hrona (jednatel) a Michala Maléře (umělecký ředitel), kteří byli do svých funkcí dosazeni primátorskou politickou zvůlí Milana Volfa. Zde je však namístě opatrnost, neboť profesní ani charakterové kvality obou uvedených person nezdají se býti zrovna reprezentativními a neblahé okolnosti jejich příchodu místní soubor radikálně poznamenaly. Tento stručný přehled pak zakončeme rychlým pohledem za hranice našeho státu, konkrétně do slovenské Nitry. Tamního Divadla Andreje Bagára se právě ujímá nová ředitelka Veronika Moravčíková, již budou z pozice uměleckého šéfa a šéfdramaturga jistit českým divákům důvěrně známí umělci Michal Vajdička a Daniel Majling.
Žhavé filmové tipy

Mimořádná hojnost v následujících dnech a týdnech čeká i milce pohyblivých obrazů, neboť již ve čtvrtek 16. ledna byl v pražském kině Světozor zahájen třetí ročník přehlídky českých a mezinárodních klasických filmů KVIFF Classics, a to slavnostním uvedením nově digitálně zrestaurované verze legendární Kalamity režisérky Věry Chytilové. Stoletá výročí narození velikánů světové kinematografie Roberta Altmana, Petera Sellerse a Paula Newmana budou uctěna uvedením snímků McCabe a paní Millerová (McCabe & Mrs. Miller, režie Robert Altman, USA, 1971), Byl jsem při tom (Being There, režie: Hal Ashby, USA 1979) a Rozsudek (The Verdict, režie Sidney Lumet, USA, 1982). Na programu jsou i skvosty Nebe a peklo (Tengoku to džigoku , Japonsko, 1963) režiséra Akira Kurosawy, Melvillova válečná Armáda stínů (L’Armée des Ombres, Francie/Itálie, 1969) nebo Rayův noir film V osamění (In a Lonely Place, USA, 1950), s Humphreym Bogartem v hlavní roli.
V plném proudu už je také jarní sezona filmové přehlídky Tady Vary, která již 8. ledna uvedla Sorrentinův nejnovější počin Parthenope , v únoru se pak dočkáme vynikajícího českého dokumentu Ta druhá, březen bude patřit brazilskému kandidátovi na Oscara I’m Still Here, který už bodoval na nedělních Zlatých glóbech, a to cenou pro nejlepší herečku, Fernandu Torres. A v dubnu pak přijde na řadu další oceňovaný snímek, a sice Ptáče britské renomované režisérky Andrey Arnold.
Termín 26. února – 2. března nechť si pak poznačí příznivci krátkých filmů, neboť právě tehdy Praha uvítá již 19. ročník festivalu Pragueshorts neboli pražských šortek. V těsném závěsu si to pak přihasí akce vskutku epochálního významu. Milované kino Aero totiž hned na startu měsíce března ovládne 20. ročník Festivalu otrlého diváka. Zůstaňte na příjmu, ať se o jeho programu dozvíte jako první!

